Menu
Historie zámku

Historie zámku

  • Zámek Peruc 1
#historie

Není mnoho míst v Čechách s natolik legendárním příběhem jako je Peruc díky spojení Peruce se slavnou romantickou legendou o Oldřichovi a Boženě. Pod zámkem se nachází studánka, které se říká Boženina. A to proto, že od ní vychází potůček lesem tekoucí, u něhož kníže Oldřich se do nádherné Boženy peroucí prádlo zamiloval. Na Pražský hrad si ji odvezl, za ženu pojal a svého následníka Břetislava I. počal.

Od slova „peroucí“ se odvodil název Peruc.

Ve 12. století zde stával raně středověký hrad, který patřil mocnému panskému rodu Hroznatovců. A to bratrům Měškovi z Peruce a Hroznatovi z Peruce, zvanému Kadeřavý. Ve sklepeních zámku lze vystopovat zbytky středověkých konstrukcí. Pod hlavním schodištěm je románský prostor, který sloužil jako hladomorna, později za rokoka jako cisterna na dešťovou vodu, která se důmyslně přiváděla dřevěným potrubím ze střechy. Od konce 13.století vládli na Peruci potomci Bořity z Radhoště, kteří se psali z Peruce. Na konci 14. a začátku 15. století patřila Peruc Pětipeským z Krásného Dvora a z Peruce. Roku 1543 je písemně doložená gotická tvrz, která byla ale vystavěna mnohem dříve na ruinách hradu. Pětipesští prodali Peruc Elišce z Krajku, manželce Jiřího z Lobkowicz. Za vlády Lobkowiczů kolem roku 1580 došlo k přestavbě gotické tvrze na renesanční zámek, který je písemně doložen roku 1597 při prodeji Janu Hruškovi z Března. Roku 1611 koupila zámek Alžběta Zapská ze Slivic. Vzhledem k tomu, že se nezúčastnila politického dění, se zcela vyhnula pobělohorským konfiskacím. Přesto se ji nepodařilo panství udržet. Dluhy, které měla, vyústily v exekuci na jejím peruckém majetku. Roku 1627 prodala Peruc své sousedce Alžbětě Volfomíně Ždárské, rozené Berkové z Dubé a na Telcích. Alžběta Volfomína zemřela roku 1654 a zámek připadl její jediné dceři Františce Eusebii, provdané za hraběte Karla Václava Caretto z Millesima. Roku 1673 koupil perucké panství hrabě Jan Jetřich z Ledeburu. Slavná doba nastala pro perucké panství. Pro nového majitele a celý jeho rod v dalším více jak století se Peruc stala kmenovým panstvím. Sešlý i když rozsáhlý renesanční zámek byl roku 1673 přestavěn na raně barokní. Autorem byl stavitel Antonio Porta. Tehdejší úprava přinesla sjednocení výškové úrovně jednotlivých křídel zámku a sjednocení jejich podlaží. Další přestavba zámku proběhla za panování Ledeburů kolem roku 1724 v době výstavby nádherného kostela sv. Petra a Pavla naproti zámku. Stavitelem byl Pietro Paulo Columbani. Zásadní proměnou, která dala zámku dnešní rokokový vzhled prošla stavba za hraběte Kašpara Benedikta z Ledeburu a to v roce 1763 – 1765. Stavitelem byl Josef Jäger. Z rokokové přestavby pochází fasáda průčelního křídla včetně dvorní části, pozoruhodným způsobem konkávkonvexně zvlněna. V interiérech patří do této přestavby hlavně reprezentativní schodiště s pozoruhodnou sochařskou výzdobou Ignáce Františka Platzera. Roku 1798 koupil panství kníže Josef Kinský a František Kinský prodal Peruc roku 1814 hraběti Františku Antonínovi Thun-Hohensteinovi. Na počátku 19.století došlo k poslední úpravě zámku dle plánu stavitele Zachariáše Fiegerta. Bylo dostavěno první patro zámku na konci bočních křídel. Po válce byl zámek Thunům znárodněn dle Benešových dekretů. V roce 1947 byla část zámku propůjčená vládou Emilu Fillovi, který zde tvořil až do roku 1952. V roce 1958 byla na

zámku otevřena Fillova pamětní síň. V jižním křídle v 50. letech byla zřízena i mateřská školka.  V roce 1963 byla ve třech sálech prvního patra výstava pravěkého stavebnictví, dále zde byla výstava "Člověk a lovec" a jeden sál byl věnován Svatopluku Čechovi. Posléze zámek chátral a pomalu a jistě se měnil takřka v ruinu.

Po revoluci stát převedl zámek na obec. Obec prodala zámek Angličanům a zámek dále chátral. V roce 2015 koupil zámek nový majitel, který se pustil do dobrodružné a velice náročné opravy celého zámku.

Zámek je otevřen veřejnosti od 1.7.2020, ale úplné dokončení oprav ještě nějakou dobu potrvá.

.